Vídeň

Tam kde se protínaly hlasy jako dálnice

Byli jsme na výletě

Na klidných cestách

v první republice

Nebo tam, kde byl klid

V té době snad jen pro Ty, kteří mohli chodit do kaváren

A to jsme mohli

Snad jsme hluboce vydechli

Možná po dlouhé době

Křižovatky hlasů a přechody,

před kterými čekali netrpěliví chodci

než projdou tímto světem,

přerušily housle

To všechno předběhly ty housle

Už dávno byly v cíli, a tak daly radu putujícím

Volaly po tichu, po pomlce

A bylo ticho

O tom, co hrály asi pomlčíme

Ale toto nám bude navždy zapsáno někam hluboko

Poznámka, že káva s dortem nedovoluje zapomenout

Na přátele